24.kapitola - Magie na scénu ! 2/2

12. října 2011 v 19:38 | ... |  Charlot White
*Charlie*

Ocitla jsem se na zelené louce,kde kvetly rostliny všech možných barev.

Musela jsem.Prostě jsem se musela rozběhnout po té nádheře a vběhnout do mělkého jezírka.
Broukala jsem si písničku,která mě provázela už od dětství.Nikdy jsem si nepamatovala,kde jsem k ní přišla,ale moc se mi líbí.
Když jsem ji dozpívala,zahřmělo a přede mnou se objevila holka,která vypadala prakticky stejně jako já.
"Ahoj,Sharane." pozdravila mě.
"ÉÉÉ. No,to ,tento,čau,ehm." zněla moje inteligentní odpověď.
"Holka,všechno v pohodě?" zeptala se mně starostlivě.
"Jo,jasně.Až na to,že jsem s největší pravděpodobností mrtvá,povídám si tady sama se sebou,teda se svou hippiesáckou verzí a vůbec netušim,co se to tadu kurva děje!" začala jse hysterčit.
"V klidu,všechno ti vysvětlím,a nejsem hipík,jasný?Jsem Saya."
"Hele,to je malajsky já."
"Ano, a já jsem ty.Teda ty jsi já,vlastně já jsem tvoje součást."
"Aha." řekla jsem "inteligentně".
"Hele,nemám moc,času,brzo se musíš vrátit.Jenom jsem ti chtěla říct,že mámě musíš odpustit.Neptej se mě proč,ale je to tak.A ty nejsi tak úplně normální.Jsi potomek velice mocné čarodějky,která ovládala živly,uměla léčit všechna zranění a byla to skvělá bojovnice.Ta čarodějka jsem já,teda její mystická část.A teď tě uzdravím,lehni si." čučela jsem na Sayu jako bacil do lékárny,ale poslechla jsem a lehla si na zdravý bok,a ukázala své zranění.Saya párkrát zamávala rukou, a když se jí celá dlaň naplnila třpytkami,lehounce mě pohladila po zranění.Ihned se zacelilo a zbyla po něm jenom tenká jizva.Potom udělala to samé s hlavou,která mě taky hnedka přestala bolet. Vstala jsem.
"Děkuju." řekla jsem.
"Není za co.Teď tě obejmu a "vsáknu" se do tebe.Tím pádem budeš mít mou moc a vrátíš se domů.Když budeš mít nějakej problém,prostě zavři oči a představ si mě.Ihned přejdeš do "hibernace" a já se ti zjevím.Pomůžu ti vždycky a se vším."
"Dobře." řekla jsem. Potom mě Saya objala tak vřele,jako ještě nikdo-ani táta.Pomalu se do mě vpila.Po celém těle jako by se rozběhli mravenci.
"A jak se mám dostat pryč?" zakřičela jsem do louky.
"Jsi snad zvěromág,ne?" ozvala se ozvěna ze skal.
"A jo." řekla jsem si pro sebe.Změnila jsem se v albatrose:

A letěla nahoru.Nahoru do nebe. Po pár vteřinách mě vtáhla do sebe taková jakoby černá díra.
Najednou jsem se ocitla zpět v Bradavicích.
Ale něco bylo špatně.Viděla jsem svoje bezvládné tělo,jak leží v bílých peřinách.Kdybych neměla hnědé vlasy,tak se ztratím.Byla jsem bílá jako stěna.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 aurora aurora | Web | 13. října 2011 v 14:50 | Reagovat

ďakujem, ďakujem, ďakujem že si ju nenechala umrieť :-) a čučela jako bacil do lékarny :D :D

2 krevjezivot krevjezivot | Web | 13. října 2011 v 19:42 | Reagovat

No, tak to je něco!! O_O :-) Čučím na to a nemám slov. :-) Sem zvědavá, jak to bude pokračovat. Jo a ten tvůj slavnej bacil naprosto žeru. :D  :-)

3 Šílenej Šílenej | Web | 14. října 2011 v 20:25 | Reagovat

no to je zase jednou bordel toto! ale co, je živá, takže spokojenost :-D
btw, příště mi ty odkazy nemusíte cpát na blog, já na vás nezapomínám, jen nemám přes tejden čas 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama