Květen 2011

Když se někdo nudí, má dobrou náladu na takové urovni, že tím strašně prudí kámošku pesimistu, tak si ji musí zhoršit- ae to se mu nepovede a skončí to blbinou - MINIPOVÍDKA

28. května 2011 v 22:10 | Tere3ska |  Jednorázovky


Belatrix má noční můru... :D





Zima , chlad, rýma, vhlkost, bolest a strach. To bylo jediné, co jsem cítila. Byla jsem v malé, zatuchlé, plesnivé a neskutečně smradlavé kobce, někde u prostřed moře. Jediné, co jsem slyšela bylo kap, kap, šláp, kap, kap, šláp, ...

Jediné, čeho jsem byla schopna bylo, rozklepat se a nachat z oka sklouznout jednu dotěrnou, horkou a slanou slzu.

Naživu jsem, jen díky víře, že jsem dělala něco správného. Možná to, že jsem ty lidi zabila, je špatné, ale vemte si, co byste dělali, když si někdo myslí, že neexistujete. Celá vaše podstata neexistuje a Vy máte být někým, který nemá něco, co vy ano. Pozor! už se blíží už jde! Ne, spíš se vznáší a chce mi ukrást další štěstí. Honem se sunu do rohu kobky, ale už nemůžu utéct. Přibližuje se ke mně. Už když se přibližoval, tak jsem měla strach a pociťovala takovou bezmoc, ale teď vidím jak se jeho obličej strácí.
"Belo! Trix! Belatrix!!!" někdo se mnou zatřásl. "Sestřičko, co se stalo? křičela jsi 'Né! jeho né! ' zase se ti zdálo o Azkabanu a Harrym? " zeptala se mně Cissa na mého manžela (z donucení- kvůli míru mezi Voldym a ním) "Ne" zašeptala jsem " o Jamesovi. Já ho milovala už na škole, ale Harry je mírnější, ale v posteli je taky pěknej divoch! VRRRRR!"




TO BYLA MOJE RÁDOBY VTIPNÁ "POVÍDEČKA" :)






minirozhovory - obšlehnutý

28. května 2011 v 19:18 | Tere3ska |  Jiné

Hermiona: "S Hagridem je to hrozné. Nejdřív chová draka, pak skvorejše, teď je to obr. Co to bude příště?"
Harry: "Možná Voldemort."

Bellatrix: "Dej sem tu věštbu!"
Harry: "Nemám ji, rozbila se. Ale klidně vám povím, jak zněla: 'Té, jež ztrpčila tvé žití, děti v dědky proměniti..."

James: "Má snad nějaký hlubší význam, v co se proměňuju?"
Sirius: "No ovšem."
James: "Lily!!!

Snape: "A co je tohle?"
Harry: "Jen kousek pergamenu, nosím ho jen tak, pro všechny případy."
Snape: "No... takový starý kus pergamenu přece určitě nepotřebuješ. Proč ho prostě... nevyhodit?"
Harry: "Klidně."

Snape: "Kde máte domácí úkol, Pottere?"
Harry: "Sirius Black mi ho sežral."

McGonagallová: "Nevíte, co bude k obědu?"
Snape: "Nejspíš kitekat."


4.kapitola

16. května 2011 v 18:19 | Šárka |  Charlot White
Stáhl se. Ale po další půl hodině se mi zadíval do tváře a zamumlal:
"Ú,promiň,nemáš mapu? Právě jsem..."
"...zabloudil v tvých očích, to je starý jako planeta Země..." překazila jsem Siriusovi flirtování.
"Myslíš, že jsi Don Juan? Podle mě si spíš Don Quijote.." Ušklíbla jsem se.
"Cože?" Vykulil na mě nechápavě oči.
"Podívej se do mudlovských knížek." Odpálkovala jsem ho.
Lil s Remem se hřebili na celej vlak, ale Sirius a James zase nasadili nechápavé výrazy, jako bych mluvila čínsky. Lily se svalila Jamesovi do náruče, jehož výraz se z nechápavého přeměnil na blažený, Removi spadlo tělo až na zem, kde se tlemil jak po 5 jointech. V tu chvíli klukům došlo, že to nejspíš nebyla lichotka.
"Charlie, takhle vtipná by jsi mohla být častěji." Povídal James se smějící se Lily v náručí.
"Ty jsi to pochopil?" Zeptala jsem se udiveně, když jsem viděla jeho úsměv.
"Ne, ale Lily jo." Pokynul hlavou k zrzce smějící se jako o život.
"Fuj!" zaječela Lil, když jí došlo, kde je.
"Pottere, ty prasáku nechutnej!"
"Ale kuš!" Povídal trochu zklamaně James.
Zatím se Sirius zocelil z mého vtipu , vrhl se na mě a začal mě lechtat pod žebry. Všichni ví, že jsem lechtivá i na nose. Takže jsem se tlemila jako zhulená veverka.
"Siriusi.... ne..... už dost.........néééééé!!!............Blacku!" Podařilo se mi ze sebe vypravit mezi záchvaty smíchu. A Lil mi ani nepomůže? To si říká kámoška?
"Až se mi omluvíš, kotě!"
"Nejsem............ kotě!" Vymanila jsem se jeho lechtajícím rukám.
"To je pravda, ty jsi už pořádná kočka! A to neříkám každý!"
"Jen každý druhý, co?" řekla jsem znuděně.
"Ne, řekl jsem to jen Anie, Melise, Sharon, Belle, Alice, Lissi, ne,tý ne..." Začal nahlas přemýšlet.
"Stop!" Využila jsem jeho zaváhání a strhla jsem ho na zem a následně si ho nějak zamotala pod sebe, takže nepochybuju, že jsme vypadali jako čínskej hlavolam.
"No jo, deset let jiu-jitsu se fakt vyplatí." Řekla jsem spokojeně a hověla si na jeho zádech.
"Deset? Vždyť si říkala sedm!" Zakvičel Sirius.
"Před třemi lety." Zívla jsem.
"A jo vlastně." Pak mu konečně došlo, že čím víc se vzpouzí, tím víc si ubližuje. V tu chvíli došly do kupé dvojčata Tigerovy (viz minulá kapitola), a když viděly, jak sedím jejich idolovi na zádech, Jane vykřikla:
"Ty huso, co mu to děláš?"
A Elisabeth:
"Siriusi, Siriusku, miláčku, není ti nic? Nech ho, vždyť bude mít jizvu!" Zapištěla zděšeně.
"Náhodoou, jizvy jsou sexy!" Řekla jsem a letmo pohlédla na Rema, který ihned zčervenal.
"Ježiš, jak můžeš mít takovej nevkus? Ty jsi perverzní!" Zakvičela Jane a odkráčela.
"...Jo!" Vyjekla Elis a cupitala za svým klonem.
"Nápodobně." Zabručela jsem pro sebe. Sirius ucítil, že jsem nevědomky povolila sevření, rychle se otočil a najednou jsem mu seděla na břiše.
"Dobře, to je nepříjemný." Rychle jsem vstala.
Vlak zastavil, my vystoupili, popadli kufry a jeli na večeři.